Tajemství závrtu Městikáď
Fotografie průkopů v závrtu Městikáď.
Karel A.bsolon, 1912
Tajemství závrtu Městikáď
V Moravském krasu se nachází stovky trychtýřovitých propadlin na povrchu, tzv. závrtů. Vznikají v místech, kde se zemina splachuje do podzemních a propastí. Závrty jsou dokladem existence jeskyní pod nimi a nejedna jeskyně byla objevena prokopáním ucpávky v závrtu.
Řada velkých a výrazných závrtů v Moravském krasu je pojmenována. Jedním z nich je i Městikáď. Je to třetí největší závrt u nás, má průměr 106 metrů a hloubku 16 metrů. Samozřejmě neunikl pozornosti našemu nejznámějšímu krasovému badateli Karlu Absolonovi, který jej na počátku 20. století podrobně dokumentoval, ale později v něm také prováděl průkopové práce. Mnohem známější je období 30. let, kdy se postupně dostal mezi sutěmi a hlínou až do hloubky přes 50 metrů.
Údajně už badatelé nahlíželi do volných jeskynních prostor, avšak následující noc výdřevu šachty někdo zapálil a celé dílo se zřítilo. Nakonec se ukázalo, že šachtu patrně zapálil sám Absolon, protože žádné volné prostory na dně šachty nebyly a na další náročné práce došly peníze.
Méně známé však je, že úplně první výkopy na dně závrtu prováděl Absolon v letech 1912 – 1913, ale prací brzy zanechal, protože postup do hloubky byl bez potřebného vybavení velmi pomalý.
Fotografie z Absolonovy publikace ukazuje průkopové práce v Městikádi v roce 1912.
Objevit jeskyně pod závrtem Městikáď se Absolonovi nepodařilo. Pokud by však ve 30 letech v pracích pokračoval, patrně by dosáhl prostor dnes nejdelší jeskyně v ČR, Amatérské jeskyně.