Jeskynní smuteční vrba

Útvar "Smuteční vrba" v Ochozské jeskyni
Rytina z publikace "Macocha a její okolí" od J. N. Soukopa z roku 1858.

JESKYNNÍ SMUTEČNÍ VRBA

Roku 1831 objevil jistý pomatený občan z Ochozu u Brna průchod do jeskyně v údolí Říčky. Jeskyně byla překvapivě rozlehlá a nacházely se v ní krásné krápníkové útvary. Dnes je Ochozská jeskyně nejdelší jeskyní v jižní části Moravského krasu. Celková délka všech prostor činí přes 1 750 metrů.

Charakter podzemních prostor barvitě popsal Jan Nepomuk Soukop ve svém průvodci Macocha a její okolí z roku 1858. Jednu z nejkrásnějších pasáží jeskyně popisuje takto:
„Druhá boční ulice toliktéž 50 sáhů zdéli zavírá se na dobro a sice na místě, kde uchystáno poslední skvostné divadlo na zpovědnici a na kazatelnu, jejíž stříšku nesčíselné věžky a bohaté krumplování zdobí; někteří vidí v tomto převzácném útvaru smutkovou vrbu, jež něžné větvičky zádumčivé k zemi se kloní…“

Krápníkový útvar „Smuteční vrba“ patří k nejkrásnějším v Moravském krasu a není divu, že se stal objektem umělce, který vytvořil jeho rytinu. Ta je publikována právě ve zmíněném Soukopově průvodci spolu s dalšími vzácnými grafikami.