Špicberská odysea VI. – Ve světle polární záře

 

Špicberská odysea VI. – Ve světle polární záře

V půli října se začal blížit čas odplutí z naší polární expedice v jihozápadních Špicberkách. Postupně po souši i pomocí člunu jsme začali transportovat veškeré vybavení z terénní základny Werenhus na komfortní Polskou polární stanici v zátoce Hornsund. Do Norského Tromsö nás měla odvézt velká zásobovací loď Norbjorn. Před jejím připlutím počátkem listopadu, kdy v těchto končinách nastala polární noc, však začaly být nepříznivé podmínky.

Ledové kry lemovaly pobřeží a vál opravdu silný vítr. Vzhledem k tomu, že bylo nutné se naloďovat pomocí člunů a po žebřících pak vynést materiál na palubu, nebylo možné se nalodit. Kapitán přes vysílačku hlásil, že do zátoky Hornsund dorazí opět až za tři týdny. V tomto případě nebylo jiného řešení a tak jsme setrvali v polární krajině ještě asi 18 dnů. Část tohoto času jsme trávili opět s menším vybavením na Werenhusu a část na Polské polární stanici.

6_1  

Polární záře nad zátokou Hornsund
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/16 "fish-eye"
Film Fujichrome Provia 400 ISO
Stativ Manfrotto.

.

Během polární noci však nastávalo mrazivé a jasné období, takže na obloze za tohoto počasí hrály doslova symfonie polární záře. Tento výrazný a nádherný světelný jev vzniká v atmosféře převážně nad polárními oblastmi Země ve výšce asi 80 – 100 kilometrů. Princip vzniku polární záře je takový, že částice slunečního větru unášené vesmírem jsou v magnetickém poli Země ionizovány a v podobě světelného efektu po spirálové dráze klesají k povrchu Země. A protože nad severním a jižním pólem se zemský magnetismus soustřeďuje a je v interakci se zemským povrchem ionizované svítící částice slunečního se zde také soustřeďují.

6_2  

Polární záře nad zátokou Hornsund
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/16 "fish-eye"
Film Fujichrome Provia 400 ISO
Stativ Manfrotto.

.

Fotografování polární záře vyžadovalo samozřejmě použití stativu. Protože jsem fotografoval na film (ISO 400), bylo nutné při cloně cca 8 – 11 exponovat 10 – 15 sekund. Vzhledem k této kombinaci fotovýbavy nebyly všechny záběry tak brilantní. Nicméně snímky polární záře se v daných podmínkách podařily. V dnešní době, kdy je možno na digitální techniku exponovat běžně při ISO několik tisíc, fotografování polární záře je mnohem snazší.

6_3  

Polární záře nad zátokou Hornsund
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50
Film Fujichrome Provia 400 ISO
Stativ Manfrotto.

.

Expedice na Špicberky v roce 1999 byla nesmírně úspěšná a to i po fotografické stránce. Naše několikatýdenní opoždění se nakonec ukázalo jako přínosné a přineslo naší výpravě i velké štěstí. Posádka lodi Norbjorn v termínu, kdy jsme měli původně plout, pašovala z bezcelních mořských zón do Norska několik tun tabáku. Při doplutí byla zadržena zásahovou jednotnou a všichni členové posádky skončili ve vazbě. Kdybychom pluli v tomto termínu, co by se asi stalo s naším matriálem a s filmy? Raději nedomýšlet.

6_4  

Polární záře nad zátokou Hornsund
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50
Film Fujichrome Provia 400 ISO
Stativ Manfrotto.