Cesta do Turecka – jihozápadní část

Cesta do Turecka – jihozápadní část

Pokračování o fotografické cestě po Turecku v roce 1997.
Cesta podél jižního pobřeží směrem na východ trvala několik dnů a během ní jsme navštívili několik krásných míst a historických památek. V národním parku Köprülü, což v překladu znamená „most“, byl naším cílem divoký kaňon stejnojmenné řeky. Je to oblíbená lokalita i pro raftaře.

Kaňon řeky Köprülü
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto. Polariační filtr na objektivu.

Díky tomu, že jsme v jedné části oblasti byli přes noc až do druhého dne večer, rozhodl jsem se pro večerní a noční výstup pod vrchol hory Tahtali. V polovině trasy jsem zabivakoval a další den pokračoval v cestě k vrcholu. Vrcholové partie nebyly tolik zajímavé, jako vysokohorské biotopy v nižších úrovních masivu.

Krajina při výstupu na horu Tahtali
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto. Polariační filtr na objektivu.

Z kulturních památek bylo nejzajímavější antické město Myra. Fascinující jsou zachovalé stavby vytesané ve skalní stěně. Myra patřila mezi důležitá sídla a byla mj. významným centrem kultu bohyně Artemidy.

Sklaní chrámy, Myra
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Angénieux 2,3/180
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto.

Naprosto mystické je místo zvané Chimaera. Ze skalních puklin zde trvale vyvěrá zemní plyn, který hoří. Stovky oranžových plamínků různé velikosti pokrývají šikmou plošinu.

Věčný oheň Chimaera
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto.

Každý navštívený objekt vyžadoval specifický a individuální přístup k tvorbě kvalitních fotografií. Snímky byly pořizovány klasickou technikou na film. Prakticky každý záběr jsem pořizoval s použitím stativu a dělal na několik políček kinofilmu expoziční řady – od nejsvětlejší verze po nejtmavší. Jeden záběr jsem pořídil vždy minimálně na 3 políčka, častěji na 5. Např. hořící plyn v Chiméře bylo optimální fotografovat pozdě večer při delších časech expozice.

Během této části poznávací cesty jsme také navštívili místa, která fotografování příliš nepřála. Jedním z nich byla přímořská jeskyně, která za příhodných podmínek vytváří efekt tzv. modré jeskyně (podobně jako Modrá jeskyně na Capri). K výpravě lodí byl sice vybrán optimální čas, ale počasí bylo zrovna zatažené, takže efekt modře prozářeného jezera uvnitř jeskyně nefungoval. Přesto byl tento výlet zábavný a dobrodružný. Z lodi jsme naskákali do teplých vod středozemního moře a přes 100 metrů plavali k portálu jeskyně. Tím jsme proplavali zaplavenou chodbou do větší prostory, kdy byly i skalní výčnělky na kterých se dalo stát. Právě v této prostoře vzniká za příhodných podmínek efekt modré jeskyně.

Od jižního pobřeží nás čekala cesta do vnitrozemí středního Turecka. V této další části cesty na čekaly ty nejúchvatnější lokality této nádherné země.