Povodně

Povodeň v Moravském krasu (2020)
Fotoaparát Nikon D3X, objektiv Zeiss 3,5/18
Použitá clona 13, čas expozice 1/50 sekundy, ISO 1250
Polarizační filtr na objektivu.

POVODNĚ

Povodeň je přírodní úkaz přinášející v zastavěných plochách často zkázu a neštěstí. Většinou jí nelze v delším předstihu předvídat ani jí zabránit. V často zaplavovaných zónách se s ní alespoň počítá. Dle dřívějších zkušeností se ví, kam až může povodňová vlna vystoupat a lze se na to připravit. Nejhorší jsou náhlé povodně v místech, kde to nikdo neočekává.

V Moravském krasu je několik míst, které lze považovat za záplavové zóny. Je to v ponorných oblastech toků, které se propadají do podzemí. Takovým místem je i okolí obce Sloup, kterou protéká Sloupský potok a za obcí mizí v ponorech, které odvádějí vody do spodních pater Sloupsko -šošůvských jeskyní. Když hodně stoupá voda vlivem jarního tání, dlouhotrvajících dešťů nebo při prudké bouří s vydatným krátkodobým deštěm, ponory nestačí odvádět vodu do podzemí a vytváří se v areálu jeskyní jezero, jehož hladina stoupá. Skalní útvar Hřebenáč (na snímku) je při kulminaci skoro do poloviny zaplavený. Povodní bylo v oblasti severní části Moravského krasu za posledních desetiletí několik. Např. v červenci roku 1997, v letech 2003, 2006 nebo v roce 2020 (na fotografii).

Při fotografování úkazů při povodních je důležitá opatrnost. Je také vhodné vyhledat vyvýšené místo s výhledem, odkud je rozvodněná oblast dobře vidět. Pokud se nefotí z velké dálky, je pro zachycení co největšího rozsahu povodně optimální použít širokoúhlý objektiv. Také je nutné počítat s tím, že během povodně často prší, takže je důležité zajistit dostatečnou ochranu fotografické výbavy. Profesionální fotoaparáty snesou práci v drobném dešti při opakovaném otření. Náchylnější výbavu je nutné mít během focení nejlépe pod deštníkem.

FOTO: RNDr. Petr Zajíček