Obyčejné horniny

VZOREK ŽULY (2014)
Fotoaparát Nikon D3X, objektiv Nikkor 1,8/50 + mezikroužek
Použitá clona 16, čas expozice 2,5 sekundy, ISO 200
Stativ Manfrotto, polarizační filtr na objektivu

OBYČEJNÉ HORNINY

Horniny tvoří zemskou kůru, tedy se s nimi běžně setkáváme na povrchu, pokud nejsou překryty vegetačním pokryvem, hlínou či vodní plochou. Rozlišujeme tři základní typy hornin.

Vyvřelé, ty které vznikly z magmatu, sedimentární, které vznikly usazováním různých materiálů, jako je písek, jíl, štěrk, vápnité schránky, a dále metamorfované, tedy přeměněné. Ty vznikly zobou typů předchozích hornin vlivem vysokých tlaků a teplot.

Horniny bývají v přírodním stavu zpravidla nevýrazné, mnohdy nevzhledné, tedy i nepříliš fotogenické. Proto se pro didaktické a vědecké účely provádějí nábrusy vzorků, kdy je jedna z ploch horniny vybroušena do hladka a vyleštěna. Přesto je nutné občas pořizovat snímky hornin v původní přírodní podobě.

Při pořízení takových snímků je nutné vybrat jen vhodnou část vzorku horniny, avšak dostatečně zabírající její strukturu, minerální složení a další znaky. Někdy stačí pořídit polodetail, jindy makroskopický záběr.

Ke zvýraznění barevných odstínů horniny je vhodné odstranit nežádoucí odlesky pomoci polarizačního filtru. Na snímku je vzorek granodioritu (žuly) z oblasti brněnského masivu. Ve vzorku této horniny převažují minerály křemen, živec a slída. Nakonec se ukázalo, že i obyčejná žula může být fotogenická.