Má to vůbec smysl?

MÁ TO VŮBEC SMYSL?

Proč já blázen se tam s tím těžkým vybavením na focení plahočím? Nemám se na to raději vykašlat? Podobné otázky si fotograf často pokládá, když někam putuje, nebo se prodírá, plazí, leze za nějakým záběrem nebo sérií snímků a při tom ví, že se mu to, co očekává, nemusí vůbec podařit.

Ano, určitě to smysl má. Kdyby to v půli cesty vzdal a vrátil se, dříve nebo později by si to vyčítal. Houževnatost, trpělivost, dávka odvahy a neústupnost před jakoukoliv překážkou, to vše by mělo být výsadou špičkového fotografa. Mnohé by o tom mohli povídat fotoreportéři působící v nebezpečných oblastech či válečných zónách. V určitých úrovních nejistoty se pohybují např. i paparazzi.

Propojovat se tam, kde je něco výjimečného, za to stojí. Ať se jedná o překonání skalního převisu, hluboké propasti, neprostupné džungle, zatopené chodby. Nesnesitelné vedro, hluboký mráz, mračna komárů, divoký proud řeky. Nic dobrého fotografa neodradí. Jen někdy chvíli trvá, než se podaří překážku překonat. Až se pak fotograf dostane na kýžené místo, měl by tu skutečnost přijmout s pokorou. Pokud se dokázal obtěžkán fotobrašnami dostat až sem, zpravidla bývá odměněn. Dostane možnost třeba vyfotografovat něco, co nikdo před ním nedokázal. A to za tu dřinu opravu stojí.

FOTO: RNDr. Petr Zajíček