Duha nad jezerem

Duha nad jezerem. Turecko 1997.
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20
Použitá clona 11, čas expozice 1/30 sekundy
Film: Fujichrome Velvia ISO 50
Stativ Manfrotto, polarizační filtr.

DUHA, NEBESKÁ KRÁSA.

Duha vzniká rozkladem bílého světla ve vodním prostředí. Zpravidla když do dešťové clony zasvítí paprsky Slunce. Vzniká ale i např. na vodní tříšti rozprašovačů zavlažovacích zařízení. Voda funguje jako krystal, který rozkládá světlo na spektrum. Voda, jako látka, je tzv. „dvojlomná“, jako např. minerál kalcit, takže duhy vznikají na obloze vždy dvě paralelní oblouky. Venkovní oblouk je však o mnoho slabší než vnitřní, takže pokud není světelný zdroj silný, venkovní duha není okem rozpoznatelná, i když tam je.

Fotografování duhy není tak složité, jak by se mohlo zdát. Je vhodné záběr celkově mírně podexponovat, protože zářící barvy oblouku lépe vyniknou na tmavším pozadí. Úplný zázrak umí udělat s duhou polarizační filtr. Z kapiček deště, které tvoří vodní clonu odstraní odlesky okolí, které ubírají sytosti barev a jasnost a barevnost duhy se při použití polarizačního filtru znásobí.

Ačkoliv je duha pomíjivý a relativně vzácný úkaz, když už se na obloze objeví, vždy alespoň pár minut vydrží. Je však nutné mít fotoaparát blízko po ruce. Vznik duhy lze občas i předvídat. Například při situaci, kdy je pozdní odpoledne a přechází konec frontální oblačnosti s deštěm, nebo i krátká přeháňka. Důležité je, aby dešťový mrak odcházel opačným směrem, než je Slunce. Pokud se pak šikmé paprsky objeví a opřou se do odcházejícího deště, duha se zaručeně objeví. Tak jen trpělivost..

FOTO: RNDr. Petr Zajíček