První biospeleologická expedice na Balkán

PRVNÍ BIOSPELEOLOGICKÁ EXPEDICE NA BALKÁN

Biospeleologie má u nás hlubokou tradici. Výzkumem jeskynních živočichů se zabývali naši badatelé již v 19. století. Mimořádné úspěchy na tomto vědním poli zaznamenával v první polovině 20. století náš nejznámější jeskynní badatel Karel Absolon. Prováděl podrobné revize nálezů zvláště v zahraničních krasových oblastech. Hlavním cílem jeho zájmu v bispeleologii byly jeskyně a propastí území bývalé Jugoslávie. Zvláště Chorvatsko, Bosna, Hercegovina a Černá Hora. Podnikl do těchto zemí řadu expedic a objevil a popsal řadu nových taxonů jeskynních bezobratlých živočichů.

Úst propasti Jelova jama
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto

.

V roce 2003 jsem začal aktivně spolupracovat jako fotograf s naším významným biospeleologem Romanem Mlejnkem. Ještě toho roku jsme podnikli výpravu do jižní Hercegoviny a dá se říci, že z počátku to bylo míněno jako cesta po stopách Karla Absolona. Chtěli jsme navštívit především slavnou jeskyni Vjetrenica v Popově polji, kde jak Karel Absolon, tak Roman Mlejnek učinili nejvýznamnější objevy nových taxonů slepých jeskynních brouků. Jenže situace se zkomplikovala, protože dohled nad jeskyní převzal nový správce, kterého Roman neznal a ten bohužel neměl příliš ochoty k tomu, abychom mohli v jeskyni bádat a fotografovat.

Přejeli jsme tedy do nejjižnější části země až k hranicím z Černou Horou, kde Roman začátkem 90. let také zkoumal živočichy v propastech.

Dno první části propasti Jelova jama
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/16 "fish-eye"
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto.

.

Zabivakovali jsme na příjemném místě na kraji řídkého listnatého lesa u malé vesničky. Naše první výprava vedla do asi 80 metrů hluboké propasťovité jeskyně zvané Jelova jama. A dně největší prostory jsem prováděl fotodokumentaci a Roman hledal po stěnách a také v sutinách drobné živočichy. Podařilo se mu nalézt několik exemplářů známého slepého jeskynního střevlíka rodu Antroherpon. Fotografoval jsem je přímo v místě jejich biotopu.

Kromě vzácných brouků bylo možně v propasti Jelova jama pozorovat také slepé stonožky, mnohonožky, stejnonožce, pavouky či štírky. Vše se jedná a plně troglobiontní faunu, která nemá vyvinuté oči a tělo má přizpůsobeno k životu v absolutní tmě.

Hlavní prostora propasti Jelova jama
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 2,8/20
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto

.

Podnikli jsme také několik průzkumných výprav do svahů severního masivu Orjenu, ale zajímavé vchody do propastí jsme nenalezli. Asi nejvýznamnějším cílem naší výpravy, když padla Vjetrenica, byla nedaleká ponorová propasťovitá jeskyně Bravenik, ze které jsou známy mj. obojživelní brouci rodu Hadesia. První exemplář na počátku 20. století objevil v jiné jeskyni český amatérský biolog Ludwig Vašíček, který v Hercegovině sloužil za císařství.

Ke vstupu do jeskyně Bravenik však nebylo jednoduché se dostat, protože se nacházel ve vojenském prostoru, a přesto, že už bylo deset let po válce na Balkáně, zde doznívala velká omezení. Nakonec se nám podařilo s místními lidmi se do prostoru v noci dostat a jeskyni jsme navštívili.

Udělali jsme zběžný průzkum propastí a fotodokumentaci a podařilo se najít a vyfotografovat exempláře Hadesií. Tito unikátní brouci žijí v místech, kde po skalách a sintrech plyne stále voda. Stojí pevně proti proudu vody, k čemuž jim slouží speciálně vyvinuté háčky na konci nohou a nechají skrz své tělo proudit vodu. V ústním aparátu mají filtr, na kterém se zachycuje mikroskopický detrit, kterým se živí. Velikost těla brouka je asi 7 mm.

Slepý brouk Hadesia na stěně v jeskyni Bravenik
Fotoaparát Nikon FM 2, objektiv Nikkor 1,8/50, makrotelekonvertor Vivitar
Film Fujichrome Velvia 50 ISO
Stativ Manfrotto

.

První expedice na Balkán i přes neúspěch dostat se do Vjetrenice byla jak z badatelského, tak fotografického hlediska velmi úspěšná.