Slepá jeskynní mnohonožka

FOTOGRAFOVÁNÍ SLEPÝCH JESKYNNÍCH ŽIVOČICHŮ

Na světě existuje řada druhů živočichů, kteří nemají vyvinuté oči, jsou slepí a jsou přizpůsobeni k životu v absolutní tmě. Odborně se nazývají „troglobionti“, v případě, že se jedná o slepé druhy žijící ve vodě, jsou to „stygobionti“. Mezi nejznámější slepé jeskynní obratlovce patří bílý mlok macarát jeskynní. Nejpočetnější skupinou troglobiontů jsou bezobratlí živočichové. Chvostoskoci, stejnonožci, stonožky, mnohonožky, štírci, plži, pijavice, znakoplavky, pavoukovci, brouci a další. Tyto skupiny slepých živočichů se vyvíjely miliony let z populací povrchových a půdních druhů, které napadaly do jeskyní a propastí.

Kvalitně fotografovat tyto většinou velmi drobné živočichy přímo v jejich biotopech, tedy zpravidla v jeskyních, je opravdu výzva. Často je totiž velký problém tyto vzácné živočichy v jeskyni vůbec najít, přestože je známo, že se tam vyskytují. Přežívají většinou v sutinách a na stěny jeskyně vylézají zřídka.

K fotografování těchto živočichů je zapotřebí makroobjektiv, který zobrazuje políčko ve velikosti 1:1. Pak tedy bude živočich velký půl cm, zabírat ve vyfoceném políčku stejnou velikost. Při dobrém rozlišení fotoaparátu pak lze objekt krásně zvětšit. Aby byl objekt při takovém zvětšení ostrý, je nutno hodně zaclonit (od clonového čísla 16 – nahoru). Za použití delších časů expozice je nutné použít stativ. Také je nutné nastavit vysokou citlivost (ISO).

U pohyblivějších druhů je nezbytné fotit z ruky, protože nastavení kompozice a vzdálenosti od objektu je se stativem náročné, někdy téměř nemožné. V jeskyni je samozřejmě nutné objekt přisvítit, ať už elektronickým bleskem, nebo bateriovým silným reflektorem. Vhodné je použít difuzér – nástavec na světelný zdroj, který světlo rozptýlí. Fotografování troglobiotních živočichů v jeskyní vyžaduje velkou dávku trpělivosti a je nutné počítat s tím, že 80 – 90 % snímků se nepodaří v dokonalé kvalitě.

FOTO: RNDr. Petr Zajíček