Když nežádoucí efekt posune fotografii výš

Slepý jeskynní štírek, Rumunsko (2012)
Fotoaparát: Nikon D3X, objektiv Nikkor 2/85 + mezikroužek
Použitá clona 8, čas expozice 1/60 sekundy, ISO 800
Stativ Manfrotto. Fotografický blesk prosvětlující objekt odspodu.


KDYŽ NEŽÁDOUCÍ EFEKT POSUNE FOTOGRAFII VÝŠ


Při fotografování různých objektů, zvláště když se pracuje s externími světly, se často musí hodně experimentovat. Fotograf má určitou představu, ke které se snaží co nejvíce přiblížit a během zkoušení zpravidla vzniká hodně odpadu. Dříve to bylo nepříjemné v tom, že při fotografování na klasiku nebyl hned vidět výsledek a z celého filmu se vybraly třeba dva nebo tři použitelné snímky.


Dnes je to jednodušší v tom, že i zdánlivě nepovedený záběr lze ihned smazat. Pokud však snímek není zcela zkažený neostrostí či výrazně špatnou expozicí a zároveň je na kartě dost paměti, je lepší i ty snímky, které nesplňují původní představu zkrátka nemazat.

V případě této fotografie drobného jeskynního troglobiontního štírka byl původní záměr prosvítit jej externím světlem skrz skleněnou pettriho misku tak, aby i pozadí níže po miskou bylo černé.

Zpočátku však byly na skle otisky prstů a drobné smetí, které zdánlivě snímky degradovaly. Nakonec se ukázalo, že kompozice průsvitného zvířátka s dalšími zvýrazněnými objekty dodává fotografii zvláštní grafickou hodnotu. Pro odborné publikace je asi nevodná, ale jako ilustrační či výtvarně laděná fotografie je rozhodně zajímavá a použitelná.